Pro odbornou i laickou veřejnost.

Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei. Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze a FO PP JČMF vás zvou na tuto přednášku.

Fyzikální oddělení pražské pobočky JČMF vás srdečně zve na tuto přednášku.

Fyzikální oddělení pražské pobočky JČMF, Energetická skupina České fyzikální společnosti a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze vás zvou na speciální cyklus přednášek o české energetice pořádaný při příležitosti 150. výročí založení Jednoty českých matematiků a fyziků.

Program

14:00 – 14:30 Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc.: Relativistické efekty těsných dvojhvězd
14:30 – 15:15 Mgr. David Heyrovský, Ph.D.: Gravitační čočky
15:45 – 16:30 Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.: Černé díry
16:30 – 17:15 Mgr. Tomáš Ledvinka, Ph.D.: Numerická relativita

Prof. dr. H. J. Jodl pracuje jak v oblasti optiky pevných látek, tak i v moderních výukových metodách. Vybudoval evropskou e-laboratoř fyzikálních vzdálených experimentů, http://rcl.physik.uni-kl.de/. Zabýval se též jednoduchými „LowCost-HighTech“ experimenty, http://www.lowcost-hightech.de/versuche.html. V současné době je vedoucím skupiny 15 států, která připravuje evropský integrovaný projekt na vytvoření sítě evropských přírodovědných e-laboratoří.

Přednáší Ing. Tomáš SUK, CSc., UTIA AV ČR, Praha

Za skutečný počátek moderní logiky můžeme považovat Fregův spisek Begriffsschrift, ve kterém Frege navrhl cestu, jak reformovat přirozený jazyk, který je médiem naší argumentace, opodstatňování a dokazování (včetně matematického), do podoby přesně vymezené struktury, v jejímž rámci by bylo možné inventarizovat přípustné kroky důkazů. Hilbert poté usoudil, že když už máme strukturu, která vzešla z idealizace přirozeného jazyka, můžeme ji prozkoumat z čistě matematického hlediska; a že v jistém smyslu se můžeme pokusit převést i problém pravdivosti na problém určitého druhu výpočtu.

Fyzikální oddělení Pražské pobočky JČMF vás zve na tuto přednášku.

Přednáška konaná v rámci cyklu veřejných fakultních kolokvií FJFI ČVUT.

Přednáška profesora Jiřího Cihláře bude komentářem k výsledkům logiky z období okolo poloviny minulého století (Gödel, Tarski, Church a další). Připomeneme si problematiku bezespornosti a úplnosti teorií, odvoditelnosti formulí a jejich pravdivosti v modelech, existenci nestandardních modelů Peanovy aritmetiky, rozhodnutelnosti teorií a další zajímavosti.

Přednáška se koná v Liberci v budově H TUL (Voroněžská ulice) v 5. patře v posluchárně H52 ve 14:30 hodin ve středu 11.5.2011.

Seminář, který je věnovaný 100. výročí příchodu Alberta Einsteina do Prahy.

Ing. Karel Katovský, Ph.D., který se zabývá fyzikou jaderných reaktorů, bude přednášet o havárii, k níž nedávno došlo v elektrárně Fukušima v důsledku ničivého zemětřesení a tsunami.

Tradiční výlet členů pobočky do Dolní Lomné spojený se seminářem na téma Státní maturita a přijímací řízení.